Tenisky, nebo tretry?

Kromě rukou, které nám pomáhají při řízení kola, neméně významnou roli hrají nohy. K maximální efektivitě při šlapání je nutné mít na nohou obuv, která nás nebude limitovat. A tak se naskýtá otázka, jaký druh obuvi je pro nás ten správný.

TENISKY

Každý, kdo se rozhodne začít si něco důvěrného s cyklistikou, sáhne většinou nejdřív po obyčejných teniskách. Dokonce i pedály na nových kolech jsou určené k použití běžné sportovní obuvi. Šlapání do pedálů s teniskami je pohodlné a nijak neomezuje, proto u nich většina lidí i zůstane. Na krátké jízdy do obchodu nebo při dojíždění do práce jen pár kilometrů jsou tenisky postačujícím řešením. Avšak v případě, že to myslíte s cyklistikou opravdu vážně, stojí za úvahu, jestli je obyčejná sportovní obuv opravdu vhodnou volbou.

Poloha chodidel na pedálech je může zdát jako zanedbatelný aspekt, u kterého se mnozí z nás nepozastavují. A přece díky správné poloze chodidel dokážeme ušetřit fůru energie a taky svoje zdraví. Obyčejné ploché pedály nemají žádné výběžky, které by nám chodidlo držely zafixované, a tak se během jízdy s běžnou sportovní obuví chodidlo často posouvá. To může být při dlouhých výjezdech otravné a vyčerpávající. Za mokrých podmínek jsou většinou plastové pedály nebezpečné v tom, že nám z nich chodilo dokáže velmi snadno sklouznout. Dalším problémem, se kterým se určitě setkala většina z nás, je zaseknutí tkaniček do převodníku. 

Výhody:

1. komfort
2. žádná údržba
3. nasedneš a jedeš

Nevýhody

1. chodilo se během jízdy posouvá
2. nebezpečí sklouznutí v mokrých podmínkách
3. tkaničky v převodníku

TRETRY

Pre někoho neznámý pojem, pro jiného zase zbytečně vyhozené peníze. Tretry jsou však doplněk, který k cyklistice bezpochyby patří, ba dokonce pro většinu cyklistů představují nevyhnutelnou součást výbavy. Dokážou zlepšit pocit z jízdy a zvýšit bezpečnost. Základní filozofie treter je spojit a zafixovat chodidlo s pedály a tím zabezpečit co nejefektivnější přenos síly z nohou do pedálů. Tak jako má cyklistika dvě základní větve, horskou a silniční, tak také tretry můžeme rozdělit do těchto dvou kategorií. 

MTB TRETRY

Tretry do terénu jsou často nerozeznatelné od běžné obuvi. Liší se však hned několika detaily. Tím nejzákladnějším je upínací systém, který u horských treter nazýváme SPD. Na spodní straně tretry jsou malé otvory, na které se namontují kufry (zarážky) a ty se následně zacvaknou do pedálů. Kufry u MTB treter jsou proti silničním menší a většinou jsou vyrobené z pevného kovu, který zaručuje dlouhou životnost. Horské tretry jsou taky o něco těžší než silniční. Před nečekanou překážkou v lese dokážeme chodilo rychle vycvaknout otočením paty směrem od kola. Ze začátku to chce trochu cviku, ale už po pár jízdách to jde automaticky. 

SILNIČNÍ TRETRY

U silničních treter se klade co nejvyšší důraz na aerodynamiku a co nejmenší váhu. Taky proto mohou být tretry pro mnohé lidi nepohodlné. Upínací systém u silničních treter je rozmanitější a každý výrobce má svůj vlastní s různými odlišnými prvky. Kufry jsou většinou plastové a proti horským se rychleji opotřebují. Výhodou silničních treter je jejich lepší efektivita šlapání a přenosu síly do pedálů. Kufry jsou několikanásobně větší, což zaručuje větší styčnou plochu spojení s pedály. Silniční tretry jsou taky módním doplňkem a trh nabízí širokou škálu barevných kombinací.

Výhody:

1. Lepší spojení nohou s kolem
2. Efektivnější šlapání
3. Bezpečnost

Nevýhody

1. Vyšší cena
2. U silničních treter jemný diskomfort (který ale časem pomine)

Když to shrneme, tak v souvislosti s tretrami by neměl váhat nikdo, kdo to s cyklistikou myslí vážně. Ze začátku můžeme mít neoprávněný strach z pádu, kterého se však nemusí nikdo obávat - noha při pádu téměř vždycky sama z pedálu vyskočí. Otázka bezpečnosti je u treter často velká neznámá. Na první pohled se může zdát, že fixace s kolem představuje nebezpečí, ale opak je pravdou. Když máme na nohou tretry, jsme s kolem pevně spojení čtyřmi body a to nám dodává lepší kontrolu nad kolem. Můžu to potvrdit z vlastní zkušenosti. Během jízdy z mírného kopce jsem se díval za sebe a na krátký okamžik jsem ztratil rovnováhu, přičemž jsem v plné rychlosti vletěl do příkopu u silnice. Jako zázrakem jsem to ustál bez pádu. Z velké části za to vděčím tretrám na nohou, díky kterým mi noha nesklouzla z pedálu a neskončil jsem polámaný v příkopu.