Kolo na dovolenou? Jak nám Slovinsko učarilo

Tagy:
Kolo na dovolenou? Jak nám Slovinsko učarilo>

Pár let dozadu bych si nemyslela, že na dovolenou budeme brát kola. Ovšem co není, může být. A přesně to se stalo loni v létě. Není lepšího nápadu než aktivní dovolená, čas, kdy je prostor pro obdivování přírody, poznávání zákoutí či příležitost zamakat si.

Kam jsme se vydali na dovolenou s koly? A co všechno jsme viděli?

Dovolenková destinace byla Slovinsko. Už déle jsme po zemi pokukovali a konečně nastal čas navštívit ji is dvěma koly. Během pobytu ve Slovinsku jsme zažili spoustu zážitků a na tento trip asi tak snadno nezapomeneme. Za čas strávený v této zemi jsme vystřídali několik kempů a podařilo se nám mezi cyklo výjezdy i absolvovat nějaké túry.

Solčavská panoramatická cesta

Ráno v kempu, vzduch svěží, plán jasný - nasednout na bajky a vyrazit na Solčavskou panoramatickou cestu. Není nad doporučení od kámošky. Čeká nás 45 kilometrů s převýšením 854 metrů, ale zejména - pořádná porce výhledů.

Cesta do Solčavy ubíhá rychle. Vlevo zurčí potok, vpravo nad námi visí skály. První kilometry vedou po silnici, ale naštěstí aut je minimum. A i deště je minimum a snad tomu tak bude celý den.

Za Solčavou začíná být trasa již mnohem výživnější a zajímavější – gravel, zpevněná cesta, stoupání, ostrá zatáčka, další výhled. Čím výše jsme, tím více se otevírají panoramata Kamnicko-Savinjských Alp. Při odpočinkovém místě s dřevěnými lehátky si dáváme pauzu - lehnout si a jen tak se dívat na dechberoucí výhledy? Ano, to si prosím!

Pokračujeme dále, u kostela sv. Duha potkáváme cyklisty i turisty. Holanďané se diví, že šlapeme bez e-biků. My se zase divíme, že znají Tatry.

Potom už jen zasloužený sjezd. Zatáčky vpravo, vlevo, sem tam auto, ale nic, co by nám pokazilo radost. V Solčavě neodoláme zmrzlině a poslední kilometry si už jen užíváme. V kempu nás nakonec vítají stany - a pořádný liják. Ale po takovém dni nám to vůbec nevadí.

Ikona Slovinska - jezero Bled nebo když jsme na low cost tripu

Jezero Bled je ikonou Slovinska, takže jej nemůžeme vynechat. A jelikož jsme výlet pojali co nejvíce lowcost, auto necháváme na bezplatném parkovišti mezi vesnicemi Gorica a Vrbnje a vyjíždíme na kolech. Dnes máme před sebou menší porci kilometrů – vždyť nakonec, nepřišli jsme lámat rekordy, a nohy ze túry ze dne před tím bylo cítit.

Slovinské cyklostezky jsou skvělé, dobře značené a vedou nádhernou přírodou. My se vybíráme přes Radovljici a Lesce až k Bledu a hned při příjezdu si gratulujeme k rozhodnutí nebrat auto - kolony, drahá parkoviště a moře turistů.

Proplétáme se mezi lidi, hledáme místo s pěkným výhledem na ikonický kostel uprostřed jezera a zamykáme kola u stojanů. Odtud se vydáváme na vyhlídku Ojstrica – půlhodinový výšlap, který moje nohy v MTB tretrách věru neocení, ale ten výhled stojí za to.

Kola nacházíme tam, kde jsme je nechali, a objíždíme jezero. Nevynecháme zmrzlinu, suvenýry a přes Selo u Bledu, Bodešče a Radovljici se vracíme zpět k autu. Radovljické náměstí nás překvapí svým klidem – v kontrastu s rušným Bledem působí jako jiný svět.

Nakonec balíme kola a přesouváme se do dalšího kempu – na Sorišku planinu. Cestou ještě dokupujeme zásoby, a pak už jen stavíme stany a vychutnáváme si večerní klid v horách.

Poslední cyklo výlet ve Slovinsku? Takto si to představuji!

Poslední ráno se probouzíme do chladného vzduchu, ale den slibuje krásnou půldenní turistiku přímo nad kempem. Na vrcholu Šiavnika si dáváme pauzu a plánujeme, co dál. V dálce se zjevuje Bohinjské jezero, a když nás začne hřát slunce, rozhodujeme se, že výlet k němu nebude špatný nápad.

V kempu se rozdělíme: dva si užijí sjezd a jeden jede autem, abychom si později ušetřili kvalitní stoupání. Unava z předchozích dní se začíná projevovat, ale chtíč je pořád. Auto parkujeme opět na neplaceném parkovišti v Bohinjské Bistrici, a odtud vyrážíme po cyklotrase k jezeru.

Cyklostezka vede nádhernou přírodou - alpské chatky, hory před námi, žádná auta a jen pár lidí. Takto si představuji ideální výlet. Čím jsme blíže jezeru, tím potkáme více lidí a aut. Naštěstí najdeme kousek klidu, zchladíme se v jezeře a užíváme si slunce. I když se tváříme, že se opalujeme, všichni víme, že u vody by nás to nebavilo déle než pár hodin. Potřebujeme aktivní dovolenou, kde se můžeme pořádně vyčerpat.

Po osvěžení je před námi už jen cesta zpět do Bohinjské Bistrice s výhledem na hory a sluncem v zádech. A samozřejmě nevynecháme tradiční nanuk! Dnes to vyšlo na pohodovou jízdu po rovince, a už jen šplháme zpět do kempu.

Někteří si možná pomyslí, že táhnout kola do Slovinska kvůli třem výjezdům je zbytečné... No naším cílem bylo užít si každý den naplno, vždyť mezi to vše jsme stihli i 3 kvalitní túry a kopec dalšího.

Co mě překvapilo na Slovinských cyklostezkách?

✔ O vodu nebyla nouze, na více místech na trase byly kohoutky s vodou

✔ Čistotě okolí dávají Slovinci podle mě přední místo, pravidlu při cyklotrase jsme míjeli koše a také toi-toiky

✔ U cyklostezek bylo množství info tabulí, laviček a míst k odpočinku

✔ Minimum aut, pokud jsme nešli více frekventovanou nebo hlavní cestou

✔ Věděla jsem, že do Slovinska se vyplatí brát kola, ale nevěděla jsem, že se tam budu chtít ještě určitě víc vrátit is kolem

✔ Když jsme potkali už tedy nějaké lidi, nikdy mezi nimi nechyběly děti