PASSO DELLO STELVIO první část - motivace a cesta

JEDNO DOBRODRUŽSTVÍ NESTAČÍ

Po úspěšném výjezdu na Sveti Jure v Chorvatsku mi vrtalo v hlavě další objevování a poznávání míst, které patří mezi cyklistickou špičku ve světě. Jako velký milovník a fanoušek silniční cyklistiky se každoročně těším na slavné jarní klasiky a následně na příchod legendárních Grand Tour na televizní obrazovky. Kromě sledování samotného děje závodů může divák poznávat architekturu, historické či kulturní památky, ale i krásy přírody v těchto zemích, které mohou sloužit také jako „studnice nápadů“, kam v budoucnosti vyrazit.  

Pamatuju si na Giro d´Italia z roku 2017, kde se o ružový dres Maglia Rosa soupeřilo hlavně mezi cyklisty Dumoulinem, Quintanem a Nibalim. Nejtěžší královská etapa na ně čekala 23. května, kde museli zdolat 227 km a nastoupat 5400 výškových metrů. Šlo o výstup na Stelvio ze švýcarské strany, který se na Giru objevil v programu poprvé v historii, a to právě na jubilejním 100. ročníku závodu.  

Nejpamátnějším momentem, který se najde v každém sestřihu této etapy, je situace, kdy lídr celkového pořadí Tom Dumoulin zastavuje před začátkem stoupání na Umbrail pass kvůli žaludečním problémům a musí si „odskočit“. Stoupání na tento průsmyk byl z pozice diváka skutečně velkým zážitkem. Pro cyklisty to byla náročná etapa, vždyť kopec neklesl pod 8 % a na jejich tvářích bylo viddět, že každý metr doslova bolí. Po skončení závodu jsem byl fascinovaný touto královskou etapou a hlavně horským průsmykem Passo dello Stelvio.

NALADĚNÍ NA STEJNOU VLNU

Díky cyklistice jsem kromě skvělých zážitků poznal velmi mnoho lidí a navázal tak mnoho přátelství. Jednoho dne při společném výjezdu jsem kamarádovi Ferovi řekl o svém výjezdu na Sveti Jure a svěřil se mu s touhou pokračovat dál a zkusit legendární Stelvio. Feri byl z mého nápadu nadšený a protože do nedalekého Silandro Schlanders jezdil 
na brigády, cestu dobře znal. Přidal se k mému dosud jednočlennému dobrodružnému týmu. 

Na dalším „švihu“ jsme naši představu prezentovali i kamarádovi Danovi. Nadšením nešetřil ani on. Při nejbližším setkání jsme probrali organizační záležitosti. Museli jsme najít ubytování, dopravu, ale taky dohodnout samotný plán cesty. S hledáním a následnou rezervací ubytování nebyl problém, penzion Martello v krásném prostředí byl pro nás jako stvořený. 

Cílem přípravy bylo „nastavit“ nohy i hlavu na zátěž v kopcích. Trénovali jsme v rámci volného času po práci hlavně v oblasti Vysokých Tater a Levočských vrchů. V rámci přípravy jsme každý den sledovali dění v Martellu a Stelviu přes online záběry web kamer a předpovědi počasí. Cíl naší cesty byl přikrytý bohatou pokrývkou sněhu a povětrnostní podmínky byly vhodné spíš na zimní sporty. Touha vyšlapat na Stelvio byla však silnější.  

Před odjezdem do Itálie jsme zkontrolovali svoje kola a sbalili zavazadla. Věděli jsme, že do kopců budeme potřebovat cyklistické oblečení, které se dokonale přizpůsobí různým podmínkám počasí. Základem bylo funkční termoprádlo, které dokonale zahřeje sportovce v počasí připomínající zimní a jarní měsíce. Dresy museli mít vlastnosti s dobrou termoregulací a vesty a bundy s odolností proti větru a vodě. Ve výbavě jsou důležité všechny detaily. Zapomenout na ponožky, rukavice, šátek na hlavu nebo návleky na ruce či kolena by bylo chybou. Při sjezdu ocení cyklista každý doplněk, který zahřeje. 

PŘÍJEZD DO ITÁLIE

V den odjezdu jsme naložili veškerá zavazadla i s koly do auta a mohli jsme vystartovat. Po pár hodinách jsme už opouštěli Slovensko a přejeli do Rakouska, následně jsme se mohli chvilku nadechnout i německého vzduchu a potom nás přivítala Itálie. Kvůli opravám na silnici byl přechod v horách uzavřený a tak jsme byli odkloněni na objížďku přes Švýcarsko. Na hranicích nás už zastavili švýcarští celníci a zjišťovali důvod a příčinu přechodu přes jejich území. Kontrola našich dokladů trvala přibližně 20 minut. Dodnes nevíme, co se jim nezdálo. 

Po kontrole na hranicích jsme se po několika kilometrech objížďky ve Švýcarsku dostali zpátky do Itálie. Přesouvali jsme se od hranic až do autonomní provincie Bolzano a ubytování jsme měli zajištěné v Ganda di Martello. Penzion byl i ve skutečnosti velmi příjemný a okolí bohaté na krásné výhledy na kopce a lesy.

Jak se v minulosti bojovníci připravovali na nasledující boje, stejně jsme při kontrole online kamer přehodnocovali i my naši taktiku „boje“. V závěrečných částech Stelvia se stále držel sníh, a proto byl přechod přes Trafoi uzavřený. Dospěli jsme k následujícímu rozhodnutí: na Stelvio se dostaneme, ale ze švýcarské strany – ze Santa Maria na Umbrail pass.
Ano, zdoláme přesně ten samý úsek silnice na Stelvio, kterým stoupali „profíci“ při Giru d´Italia v roce 2017. Přípravný den pro nás skončil, čekal nás možná jeden z největších zážitků. Náš „Stelvio“ den přiblížím v další části. 

ZÁVĚR

Vyzní to zřejmě vtipně, ale můžeme skutečně děkovat nejprve televiznímu přenosu z Gira d´Italia z roku 2017, kdy jsem poprvé viděl stoupání na ikonické Passo Dello Stelvio. Ve druhé řadě mohu děkovat chlapcům, že se se mnou naladili na stejnou vlnu a rozhodli jet společně za dobrodružstvím a zážitky v Itálii. Toto je však jen závěr dnešního blogu, největší zážitek najdete v dalším článku.